Střevní bakterie a mozek
Možná jste již slyšeli o tom, jaká důležitá jsou probiotika pro vaše trávení, ale věděli jste, že můžou ovlivnit i jiné funkce v těle, dokonce i v našem mozku? Začněme tím, co jsou probiotika…
Probiotika jsou prospěšné bakterie
Slovo probiotikum je odvozeno od slov pro, což znamená „pro“, a biotic, což znamená „život“; proto termín „probiotikum“ znamená podporu života. Bakterie žijící v našem těle se nazývají i mikrobiom. Mikrobiom v našich střevech se skládá z přibližně 100 bilionů mikrobiálních buněk a nejméně z 300 různých druhů.1 To znamená, že naše střevní bakterie převyšují počet lidských buněk v našem těle desetkrát!2 Anebo jinak řečeno, počet genů ve střevním mikrobiomu je 100-krát vyšší než celkový počet genů v hostitelském člověku.3 Může se zdát zvláštní, že máte ve svém těle víc bakteriálních genů než genů vlastních, ale právě proto se na lidi nyní díváme spíše jako na superorganismus.
Co probiotika dělají?
Výzkum ukazuje, že probiotika (v závislosti od druhu a účinnosti) můžou ovlivnit mnoho různých oblastí v těle včetně:
• Pomáhají při trávení sacharidů4
• Podporují vitamíny skupiny B5
• Bojují proti bakteriím a virům6
• Pomáhají našemu imunitnímu systému7
• Pomáhají při syndromu dráždivého tračníku (IBS)8 a symptomech střevního onemocnění9
• Ovlivňují chování a kognitivní funkce10
Střevní bakterie, které jsou přínosem pro zdraví střev, se zdají být logické, ale možná si kladete otázku, jak by mohly ovlivnit náš mozek?
Trávící systém a mozek se vzájemně regulují prostřednictvím několika různých drah a táto komunikace se nazývá osa střevo-mozek.11 Náš mozek pomáhá regulovat to, co se děje v našem trávícím systému, prostřednictvím střevního nervového systému. To zahrnuje pohyb potravy trávícím traktem, vylučování hlenů, vstřebávání živin a průtok krve. Výzkum nyní ukazuje, že to funguje i naopak. Že střevo může ovlivňovat funkci a chování mozku prostřednictvím stejným střevním nervovým systémem.12
Jak funguje osa střevo–mozek?
Souvisí to se schopností mikrobiomu ovlivňovat naši imunitu. Střeva obsahují nejvíc lymfoidní tkáně v lidském těle, která se nazývají střevní lymfoidní tkáně, neboli GALT. Hlavním účelem těchto tkání je chránit tělo před invazí škodlivých bakterií. Mnohé z těchto imunitních buněk GALT dokáží přejít hematoencefalickou bariérou, kde poté můžou přímo modifikovat aktivitu imunitních buněk v našem mozku, jakož i ovlivňovat neurony.12
Byly nalezeny souvislosti mezi symptomy duševního zdraví a poruchami střev
Toto zaujalo výzkumníky, aby studovali osu střevo-mozek. Například více než 50 % pacientů s IBS má též úzkost anebo depresi12 a „abnormální hladiny úzkosti se nacházejí až u 40 % pacientů se zánětlivým onemocněním střev“.13
Mikrobiom je vzrušující novou oblastí zdraví, přičemž denně jsou publikovány výzkumy, které ukazují vliv na naše trávení až po naše myšlenky a emoce.
---------------------------------------------------------------------
1 Chung HJ et al. (2018). Metabolomics and Lipidomics Approaches in the Science of Probiotics: A Review. J Med Food. Nov;21(11):1086-1095.
2 Ince MN et al. (2016). Understanding Luminal Microorganisms and Their Potential Effectiveness in Treating Intestinal Inflammation. Inflam Bowel Dis Jan;22(1):194-201.
3 Walker WA (2017). The importance of appropriate initial bacterial colonization of the intestine in newborn, child, and adult health. Pediatr Res. Sep;82(3):387-395
4 Han YR et al (2014) Production of α- and β-galactosidases from Bifidobacterium longum subsp. longum RD47. J Microbiol Biotechnol. May;24(5):675-82
5 Arreola SL et al. (2014). Two β-Galactosidases from the Human Isolate Bifidobacterium breve DSM 20213: Molecular Cloning and Expression, Biochemical Characterization and Synthesis of Galacto-Oligosaccharides. PLoS. 9(8): e104056.
6 Ren DY et al. (2013). Lactobacilli Reduce Chemokine IL-8 Production in Response to TNF-α and Salmonella Challenge of Caco-2 Cells Biomed Res Int. : 925219.
7 Liu Y et al. (2018).Probiotics in Autoimmune and Inflammatory Disorders. Nutrients. Oct;10(10):1537.
8 Didari T et al. (2015). Effectiveness of probiotics in irritable bowel syndrome: Updated systematic review with meta-analysis. World J Gastroenterol. Mar 14;21(10):3072-84.
9 Alagon Fernandez Del Campo P et al. (2019). The Use of Probiotic Therapy to Modulate the Gut Microbiota and Dendritic Cell Responses in Inflammatory Bowel Disease. Med Sci (Basel). Feb 22;7(2). Pii:E33
10 Stilling RM, Dinan TG, and Cryan JF (2014). Microbial genes, brain & behaviour - epigenetic regulation of the gut-brain axis. Genes, Brains and Behav. Jan;13(1):69-86.
11 Kim N et al. (2018). Mind-altering with the gut: Modulation of the gut-brain axis with probiotics. J Microbiol. Mar;56(3):172-182.
12 Kim YK & Shin C (2018) The Microbiota-Gut-Brain Axis in Neuropsychiatric Disorders:Pathophysiological Mechanisms and Novel Treatments. Curr Neuropharmacol. 16(5):559-573.
13 Bannaga AS & Selinger CP (2015). Inflammatory bowel disease and anxiety: links, risks and challenges faced. Clin Exp Gastroenterol Mar 23;8:111-7.
