Kvercetin – terapeutické použití

Většina z nás vnímá imunitu zejména v souvislosti s odolností organismu vůči chřipce či nachlazení. Vědci však dnes stále intenzivněji zkoumají funkci imunity a možnosti její budování i v spojitosti s jinými závažnými onemocněními uvedenými níže. Kvercetin nabízí množství potenciálních terapeutických použití při prevenci a léčbě těchto stavů.

Kvercetin

Alergie, astma, senná rýma a kopřivka:

Kvercetin by mohl být užitečný při některých alergiích jako jsou senná rýma a kopřivka. Inhibuje tvorbu a uvolňování histaminu a jiných alergenních/zánětlivých látek pravděpodobně stabilizací buněčné membrány žírných buněk – mastocytů.1,2 Mastocyty jsou pokládány za imunitní bránu do mozku, jakož i za senzor environmentálního a emocionálního stresu a pravděpodobně se zúčastňují neuropatologických procesů jako např. roztroušená skleróza. Z produktů mastocytů se může s neurodegenerativním procesem spojovat proteáza tryptáza aktivací specifických receptorů (PARs) exprimovaných v mozku, přičemž interleukin (IL)-6 způsobuje spíše neurodegeneraci a zhoršení dysfunkce vyvolané jinými cytokiny; anebo může mít ochranný účinek proti demyelinizaci. V r. 2006 ukázala studie, že kvercetin, přírodní látka, který je schopný účinkovat jako inhibitor sekrece mastocytů, způsobuje snížení uvolňování tryptázy a IL-6 a snižuje uvolňování mRNA histidin dekarboxylázy (HDC) z lidských mastocytů (HMC)-1. Jelikož kvercetín dramaticky inhibuje mastocytovou tryptázu, uvolňování IL-6 a transkripci HDC mRNA buněčnou linií HMC-1, dělají tyto výsledky z kvercetinu terapeutickou látku spolu s jinými sloučeninami pro neurologická onemocnění zprostředkovaná degranulací mastocytů.3

Antibakteriální aktivita:

Zdá se, že kvercetin vykazuje antibakteriální aktivitu proti téměř všem kmenům bakterií, o kterých je známo, že způsobují respirační, gastrointestinální, kožní a močové poruchy.4

Artritida:

Kvercetin inhibuje aktivitu cyklooxygenázy a lipooxygenázy, čímž snižuje tvorbu mediátorů zánětu.5,6 Navíc existují zprávy o tom, že osoby s reumatoidní artritidou zaznamenaly zlepšení jejich stavu, když přešly z typické západní stravy na veganskou s množstvím tepelně neupraveného ovoce a zeleniny obsahujících kromě jiných antioxidantů kvercetin.7

Rakovina:

I když etiologie rakoviny může být multifaktoriální (např. výživa, genetika, prostředí), je všeobecně uznáváno, že hlavní roli v patofyziologickém procesu sehrávají reaktivní formy kyslíku a dusíku (ROS/RNS). Ukázalo se, že ROS/RNS jsou karcinogenní a můžou projevovat svůj zhoubný vliv poškozením DNA, změnou signálních drah buňky (MAPK, NFkB, AP-1, PLA, ASK-1) a změnou exprese genů (proto-onkogen, tumor supresor gen). Důkazy z laboratorních studií in vitro a in vivo, klinických zkoušení a epidemiologického průzkumu ukazují, že rostlinná strava má ochranný účine proti různým druhům rakoviny. Dokonce bylo naznačeno, že 7-31 % všech případů rakoviny by mohlo být sníženo potravou bohatou na ovoce a zeleninu.8

V různých studiích na zvířatech a in vitro se ukázalo, že kvercetin inhibuje růst rakovinových buněk rakoviny prsu, tlustého střeva, prostaty a plic.9 Prostřednictvím svých antioxidačních vlastností brání reaktivním formám kyslíku v poškozování DNA, které vede k mutačním změnám. Rozsáhlá klinická studie naznačila nepřímou úměrnost mezi příjmem kvercetinu a výskytem rakoviny plic.10 V jiné studii vykázal kvercetin inhibiční účinek na růst melanomu a též ovlivnil invazivní a metastatický potenciál u myší.11 Bioflavonoid kvercetin by mohl být vážnou alternativou pro redukci cisplatinou indukované nefrotoxicity.12 Dále se zdá, že kvercetin inhibuje angiogenezi.13 Za normálních okolností je angiogeneze v lidském těle přísně sledovaný proces. Patologická, neregulovaná angiogeneze se vyskytuje při rakovině.14 Zdá se, že mezi inhibitory angiogeneze hraje kvercetin důležitou roli.15 Mechanismus anti-angiogenního účinku flavonoidů však není jasný. Možným mechanismem může být inhibice proteinkinázy (PK).16 Jelikož mnohé PK jsou onkogeny, toto přináší možnost, že kvercetin je účinná protirakovinná látka. Kvercetin je účinný při inhibici zářením indukované aktivity PK-C. Aktivace PK-C je jedním z prostředků dávajících nádorovým buňkám odolnost vůči záření. Potlačení aktivity PK-C kvercetinem může být jedním ze způsobů, jak předejít rozvoji rezistence vůči záření po radioterapii.17

Ischemická srdeční nemoc:

Příjem antioxidantu kvercetinu chrání před ischemickou srdeční nemocí (IChS), způsobenou oxidovaným LDL (špatný cholesterol). Pravidelný příjem flavonoidů v potravě může redukovat riziko úmrtí na IChS u starších mužů.18,19 Navíc jiná studie hlásí nepřímou úměrnost mezi příjmem kvercetinu a hladinou celkového cholesterolu v krvi.20 Ukázalo se též, že kvercetin je účinný inhibitor agregace krevních destiček u psů a opic.21 Hlavní účinek proti agregaci krevních destiček spočívá v inhibici tromboxánu A2.22 Kvercetin inhibuje proliferaci a migraci buněk hladké svaloviny aorty a agregaci krevních destiček spolu s inhibicí fosforylace PK aktivované mitogenem. Tato zjištění poskytují nový náhled a opodstatnění potenciálního použití kvercetinu při prevenci kardiovaskulárních onemocnění.23

Diabetické komplikace:

Bylo zjištěno, že kvercetin je inhibitor enzymu aldehyd reduktáza, který hraje roli při přeměně glukózy (cukr) na sorbitol (alkohol) v těle. U osob s diabetem se rozvíjejí sekundární problémy, jako je neuropatie, retinopatie, diabetická katarakta a nefropatie proto, že se v těle vytváří sorbitol. Kvercetin proto může mít příznivý přínos pro nutriční zvládání cukrovky, pro potvrzení těchto účinků, které byly pozorovány v ne-lidských pokusech, je však potřebný další výzkum.24

Poruchy oka:

Předpokládá se, že volné radikály přispívají k rozvoji některých poruch, včetně katarakty a makulární degenerace. Kvercetin předchází těmto poruchám a léčí je neutralizací těchto volných radikálů. V studii s 3.072 dospělých s příznaky makulární degenerace poskytla určitou ochranu před rozvojem a zhoršováním se této nemoci umírněná konzumace červeného vína (zdroj kvercetinu).25 Pravidelná konzumace tmavých bobulí je přínosem při prevenci makulární degenerace.26

Dna:

Kvercetin díky své schopnosti inhibovat xantin oxidázu brání tvorbě kyseliny močové, čímž zmírňuje příznaky dny.27,28

Neurodegenerativní poruchy:

Studie naznačila, že silný antioxidant (kvercetin) v jablkách a v zelenině, chrání mozkové buňky před oxidativním stresem, procesem poškozování tkání spojovaným s Alzheimerovou a jinými neurodegenerativními poruchami.29 Zdá se, že kvercetin chrání mozkové funkce inhibováním tvorby vláknovitého amyloidu–beta, senilního povlaku v mozku s Alzheimerovou namocí.22 K demonstraci možných účinků kvercetinu na kognitivní výkon u mladých i starých etanolem intoxikovaných myší (zvířecí model) byl proveden pokus, ve kterém dlouhodobá léčba kvercetinem prokázala zvrácení kognitivního deficitu.30 Ačkoli je kvercetin relativně stabilní během vaření, čerstvá jablka jsou zpracovaná jablka, protože látka se nachází zejména v jejich slupce. Červená jablka mají všeobecně více antioxidantů než žluta anebo zelená. Díky svým inhibičním schopnostem vůči enzymům COMT a MAO může kvercetin zesilovat antikatabolický účinek kombinované léčby L-dopa plus karbidopa. Výsledky další studie silně naznačují, že kvercetin by mohl sloužit jako účinný doplněk k léčbě Parkinsonovy nemoci L-dopou.31 Kvercetin má potenciál pro léčbu extrapyramidových nežádoucích účinků neuroleptik, jako např. haloperidolu.32 Kvercetin je též silný antioxidant, který může chránit mozkové buňky před poškozením.

Osteoporóza:

V jedné studii byla porovnávána hustota kostní hmoty u starších žen, které pily, anebo nepily čaj. Ženy, které čaj (kvercetin) pily, měly vyšší hustotu kostí než ty, které čaj nepily. Kvercetin z čaje může být odpovědný za prevenci osteoporózy.33

Peptický vřed:

Zdá se, že kvercetin hraje velmi důležitou roli v prevenci a léčbě peptického vředu. Způsobuje zvýšenou sekreci hlenu, čímž slouží jako gastroprotektivní látka. Mnohé peptické vředy můžou být zjevně způsobené infekční bakterií, známou jako Helicobacter pylori. V in vitro studiích se ukázalo, že kvercetin inhibuje růst této bakterie.34,35

Prostatitida:

Ve výhledové, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii se zjistilo, že kvercetin pomáhá při chronické prostatitidě kategorie III (nebakteriální chronická prostatitida a prostodynie). Třicet mužů s touto diagnózou dostávalo buď placebo anebo 500 mg kvercetinu dvakrát denně během jednoho měsíce. V léčené skupině došlo k významnému zlepšení skóre na škále chronické prostatitidy Národního Zdravotního Úřadu.36 V následující odslepené pokračovací studii dostávali další muži stejné dávky kvercetinu během jednoho měsíce, tentokrát však v kombinaci s bromelainem a papainem, které můžou zlepšit absorpci kvercetinu. V této studii dosáhlo 82 % mužů minimálně 25 % zlepšení skóre.

Virové infekce:

V jiné studii byl prokázaný protivirový účinek flavonoidů.37 Některé z virů ovlivněných flavonoidy jsou virus herpes simplex, respirační syncitiální virus a adenovirus. Bylo popsáno, že kvercetin má protiinfekční a protireplikační schopnosti. Převážná většina těchto studií byla provedená in vitro, málo je známo o protivirových účincích flavonoidů in vivo. Je několik důkazů, že flavonoidy v jejich glykonové formě mají silnější inhibiční účinek na infekčnost rotaviru než flavonoidy v aglykonové forme.38 Pro celosvětové rozšíření HIV od 80. let se zkoumání protivirové aktivity flavonoidů zaměřilo převážně na HIV. V posledních dvou desetiletích se objevování a vývoj flavonoidů jako anti-HIV látek rozšířilo. Většina studií se soustředila na inhibiční aktivitu reverzní transkriptázy anebo RNA řízené DNA polymerázy, bola však hlášena i antiintegrázová a antiproteázová aktivita. Flavonoidy byly studovány převážně v in vitro pokusech; proto doposud nebyl jasně prokázaný přínos flavonoidů k léčbě pacientů s HIV infekcí.39,40

Pro výše uvedené skutečnosti věnuje výzkum využití unikátních terapeutických vlastností přírodních látek v preventivní i podpůrné medikamentózní léčbě v souvislosti s imunitou stále širší pozornost. Už dnes je zřejmé, že o účincích přírodních látek – antioxidantů, zvláště bioflavonoidů (k. j. kvercetin, rutin, hesperidin, kurkumin a resveratrol) budeme slyšet stále častěji. Rozhodující bude správná volba doplňků stravy se zaručeným obsahem účinných látek, kvalitou, účinností a bezpečností, jakož i rada pracovníků lékárny při orientaci se v jejich výběru.

Literatura:

1. Lombard K. A.: Investigation of the flavonol quercetin in onion (Allium cepa L.) by high-performance liquid chromatography (HPLC) and spectrophotometric methodology; J. of Food Composit. and Analysis, 2005.
2. Thornhill S. M., Kelly A. M.: Natural treatment of perennial allergic rhinitis; Alt. Med. Rev., 2000.
3. Kempuraj D. a kol.: Inhibitory effect of quercetin on tryptase and interleukin-6 release, and histidine decarboxylase mRNA transcription by human mast cell-1 cell line; Clin. Exp. Med., Dec. 2006.
4. Rigano D. a kol.: Antibacterial activity of flavonoids and phenylpropanoids from Marrubium globosum ssp. libanoticum; Phytother. Res., Dec. 2006.
5. Kim H. P. a kol.: Effects of naturally-occurring flavonoids and bioflavonoids on epidermal cyclooxygenase and lipoxygenase from guinea-pigs; Prostaglandins Leukot. Essent. Fatty Acids, 1998.
6. Yoshimoto T. a kol.: Flavonoids: potent inhibitors of arachidonate 5-lipoxygenase; Biochem. Biophys. Res. Commun., 1983.
7. Hanninen Kaartinen K. a kol.: Antioxidants in vegan diet and rheumatic disorders; Toxicology, 2000.
8. Muhammad A. a kol.: Chemopreventive actions of polyphenolic compounds in cancer; BioFactors, 2006.
9. Plakas S.M. a kol.: Absence of overt toxicity from feeding the flavonol, quercetin, to rainbow trout (Salmo gairdneri); Food Chem. Toxicol., 1985.
10. Knekt P. a kol.: Dietary flavonoids and the risk of lung cancer and other malignant neoplasms; Am. J. Epidemiol., 1997.
11. Caltagirone S. a kol.: Flavonoids apigenin and quercetin inhibit melanoma growth and metastatic potential; Int. J. Cancer, 2000.
12. Heloísa D. a kol.: Protective effect of quercetin on the evolution of cisplatin –induced acute tubular necrosis; Kidney & Blood Pressure Research, 2004.
13. Fotsis T. a kol.: Flavonoids, dietary-derived inhibitors of cell proliferation and in vitro angiogenesis; Cancer Res., 1997.
14. Fan T. P. a kol.: Controlling the vasculature: angiogenesis, anti-angiogenesis and vascular targeting of gene therapy; Trends Pharmacol. Sci., 1995.
15. Paper D. H.: Natural products as angiogenesis inhibitors; Planta Med., 1998.
16. Oikawa T. a kol.: Inhibition of angiogenesis by staurosporine, a potent protein kinase inhibitor; J. Antibiot. (Tokyo), 1992.
17. Varadkar P. a kol.: Modulation of radiation-induced protein kinase C activity by phenolics; J. Radiol. Prot., 2001.
18. Hertog M. G. a kol.: Flavonoid intake and long-term risk of coronary heart disease and cancer in the seven countries study; Arch. Intern. Med., 1995.
19. Hertog M. G. a kol.: Dietary antioxidant flavonoids and risk of coronary heart disease: the Zutphen Elderly Study; Lancet, 1993.
20. Arai Y. a kol.: Dietary intakes of flavonols, flavones and isoflavones by Japanese women and the inverse correlation between quercetin intake and plasma LDL cholesterol concentration; J. Nutr., 2000.
21. Osman H. E.: Grape juice but not orange or grapefruit juice inhibits platelet activity in dogs and monkeys; J. Nutr., 1998.
22. Tzeng SH, Ko WC, Ko FN, Teng CM. Inhibition of platelet aggregation by some flavonoids. Thromb Res 1991.
23. Hubbard G. P. a kol.: Ingestion of onion soup high in quercetin inhibits platelets aggregation and essential components of collagen-stimulated platelet activation pathway in man: A pilot study; Br. J. Nutr., Sep. 2006.
24. Costantino L. a kol.: 1-Benzopyran -4-one antioxidant as aldose reductase inhibitors; Med. Chem., 1999.
25. Cai J. a kol.: Oxidative damage and protection of the RPE; Prog. Retin. Eye Res., 2000.
26. Head K. A.: Natural therapies for ocular disorders. Part 1: diseases of the retina; Alt. Med. Rev., Oct. 1999.
27. Chang W.S. a kol.: Inhibitory effects of Flavonoids on xanthine oxidase; Anticancer Res., 1993.
28. Iio M. a kol.: Effects of flavonoids on xanthine oxidase as well as on cytochrome C reduction by milk xanthine oxidase; J. Nutr. Sci. Vitaminol. (Tokyo), 1986.
29. Heo H. J. a kol.: Apple Phenolics Protect in Vitro Oxidative Stress-induced Neuronal Cell Death; J. Food Sci., 2004.
30. Singh A. a kol.: Reversal of aging and chronic ethanol–induced cognitive dysfunction by quercetin, a bioflavonoid. Free Radic. Res., 2003.
31. Singh A., Pattipati S.: Quercetin potentiates L-Dopa Reversal of Drug Induced Catalepsy in Rats: Possible COMT/MAO inhibition; Pharmacology, 2003.
32. Naidu P. S., Kulkarni S. K.: Quercetin, a bioflavonoid, reverses haloperidol induced catalepsy; Methods find Exp. Clin. Pharmacol., 2004.
33. Hegarty V. M. a kol.: Tea drinking and bone mineral density in older women; Am. J. Clin. Nutr., 2000.
34. Martin M. J. a kol.: Antioxidant mechanism involved in gastro protective effects of quercetin; Z. Naturforsch. [C],1988.
35. Alarcon-de-La-Lastra C. a kol.: Antiulcer and gastroprotective effects of quercetin: a gross and histological study; Pharmacol.,1994.
36. Shoskes D. A. a kol.: Quercetin in men with category III chronic prostatitis: a preliminary prospective, double-blind, placebo-controlled trial; Urology, 1999.
37. Wang H. K. a kol.: Recent advances in the discovery and development of flavonoids and their analogues as antitumor and anti-HIV agents; Adv. Exp. Med. Biol., 1998.
38. Bae E. A. a kol: In vitro inhibitory effect of some flavonoids on rotavirus infectivity; Biol. Pharm. Bull., 2000.
39. Vlietinck A. J. a kol.: Plant-derived leading compounds for chemotherapy of human immunodeficiency virus (HIV) infection; Planta Med., 1998.
40. Ng T. B. a kol.: Anti-human immunodeficiency virus (anti-HIV) natural products with special emphasis on HIV reverse transcriptase inhibitors; Life Sci., 1997.

   
Vrátit se na začátek